O ženě, která nehledala změnu ani řešení. Jen klid, oporu a prostor, kde už nemusela nic vydržet.
Napsala mi. Bylo to hodně pozdě večer, chvilku před půlnocí. Ale odhodlala se, Zrovna byla na mobilu, osaměla,uplakaná, rezignovaná a smutná. Prostě toho na ní bylo příliš dlouho příliš moc. Ale v tu chvíli se v ní něco zlomilo, něconěkde jemně, ale znatelně prasklo. A v tom jí přes displej přeběhl můj real. Ráno jsem jí odpověděla. Psali jsme si,uklidnila se, v tu chvíli to pomohlo. Ale na víc neměla sílu. Byla zlomená, ale někde uvnitř tušila, že tu sílu ozvat seznova najde. Jen ne teď.
Asi po třech týdnech mi zavolala. Byla připravená s někým mluvit o tom, jak na tom je. Uvědomila si, že potřebujezklidnit nejen sebe, ale i svůj život. Zároveň jí to připadalo téměř nemožné Potřebovala úlevu, ale bála se dalšího tlaku,dalších úkolů, další práce na sobě. Nechtěla se měnit, rozvíjet ani „někam směřovat“. Chtěla jen úlevu. Brzy pochopila, žeu mě tlak nenajde, že vnímám, jak moc potřebuje oporu a útěchu, aby vůbec mohla jít dál.
Přišla, byla nervózní, smutná, mluvila o zahlcení, frustraci a vnitřní tiché nenávisti ke všem a ke všemu. Chtěla změnu,rychlou, náhlou, bezbolestnou. Nejlépe hned na místě. Změna přišla, malá, navenek neviditelná, ale opakovatelná auklidňující. Ztišení, zklidnění a snížení tlaků a bolestí.
Chodila dál, pravidelně, ale ne příliš často. Tak, jak to unesla. Psala mi, když se potřebovala vypsat. A postupně začalavnímat něco, co narůstalo. Zklidňovala se na emoční i fyzické úrovni. Získávala klid, nadhled a odstup. Časem cítilaméně vzteku a smutku, a více energie, klidu a spokojenosti. A s tím přicházela i síla pomalu měnit vnější situace. Už tonebyl tlak a další úkol, ale příjemná změna, kterou už sama chtěla.
Po čase zavolala. Milá, spokojená, a klidná:„Potřebovala jsem klid, podporu, pohlazení, ujištění, že nejsem rozbitá, že jetoho na mně opravdu moc a nevymýšlím si ani nejsem líná. Na začátku jsem chtěla jen utišit bolest, a toužila po Úlevě s velkým Ú. Teď vím, že jsem zvítězila nad něčím, co mě drtilo a já to netušila.“
Děkuji, že čteš mé články. Pokud s tebou moje psaní rezonuje, přihlas se k odběru newsletteru, ve kterém budu na nové články upozorňovat. Případně mé psaní můžeš podpořit darem.
