Už dlouho váhala mezi dvěma cestami. A už dlouho nevěděla, která je ta pravá.
Někdy člověk neví. A někdy to neví tak dlouho, že už začíná mít podezření, že to nebude jen fáze.
Tahle žena stála na rozcestí. Reality nebo šperky? Praktické nebo tvořivé. Byznys nebo výroba. Znělo to jako jednoduchá otázka. Ale nešla zodpovědět. Dlouho se to snažila rozhodnout sama. Dva roky.
A pak mě oslovila s tím, že chce zkusit koučování.
Prošla jsme spolu klasickými metodami:
➕➖ rozhodovací matice,
🎭 práce s budoucí identitou,
💓 rozhodování podle tělesného vjemu a emocí,
🎲 náhoda, házení mincí a intuitivní reakce,
🗺️ nejlepší a nejhorší scénáře…
Z každé cesty se něco ukázalo. Ale „to ono“ ne.
Přesto se udělalo spoustu práce: Narovnala se v sobě. Uviděla vlastní hodnotu. Ujasnila si, kým chce být. Vztah s manželem, který byl proti jejím snům, se pohnul. Všechno okolo se zjasnilo.
Jen ten produkt ne.
A pak jsme sérii zakončily. Bez rozhodnutí.
Uplynul rok. Ozvala se znovu. Pořád nevybrala. Pořád nevěděla.
Tentokrát jsme ale udělaly něco jiného. Přestaly jsme se rozhodovat.
Prostě jsme to pustily. Představa, že se musí rozhodnout, se rozpadla. A s ní odešel tlak. Odešel hluk v hlavě. Odešlo i to věčné:„A co když zvolím špatně?“
Po čtyřech sezeních to najednou nebylo důležité. A po dalších čtyřech to najednou bylo jasné!
Dnes ví. Ví pevně. Bez váhání. A největší překvapení?
Ta volba přišla, když ji přestala hledat.
Možná se i ty snažíš něco rozseknout. Už dlouho. Už unaveně. Možná si připadáš, že se ti „nedaří se pohnout“. A možná… Možná je právě tohle ta chvíle, kdy nemusíš. A kdy se to stane samo.
A tak si na chvíli dovol jedno – nevybírat.
Děkuji, že čteš mé články. Pokud s tebou moje psaní rezonuje, přihlas se k odběru newsletteru, ve kterém budu na nové články upozorňovat. Případně mé psaní můžeš podpořit darem.
